
Z kraje oblázků do kraje sopek
Změna je vždy život. A dokud se jí přizpůsobujeme, tak se učíme. A dokud se učíme, tak žijeme. Dneska se nenápadně změnila celá krajina. Oblázky za sopky.
Trasa putování Francií od hranic ze Švýcarskem ( Geneve) po Via Gebennensis přes Le Puy en Velay – Via Podiensis do Jean Pier de Port a Arúnu na hranicích se Španělskem

Změna je vždy život. A dokud se jí přizpůsobujeme, tak se učíme. A dokud se učíme, tak žijeme. Dneska se nenápadně změnila celá krajina. Oblázky za sopky.

Krásná kopcovitá etapa, která vede houbovým rájem! Začala u blondýnek, protáhla mě pravým francouzským trhem a skončila večeří s Němci.

Rhona u Chavanay znamená vinice, vinice, jablečný sad a zase vinice. Dobře načasovaná podzimní návštěva tak přináší zážitky všeho druhu.

Městečka jsou na cestě jako ostružiny na proutku. A že samotných ostružin tady roste -sladké jako med. Faramas, Tourdan,Bellegarde, Assieu. I když dnešní putování končí noclehem na umrlčí káře a mlácením plechů.

Když jdete svatojakubskou pouť bez mobilu a mapy, je překvapení na každém rohu. V La Côte-Saint-André byl nejen pan Belioz, ale i obrovský trojský kůň

Během cesty jsme si párkrát houby nasbíral. Ale pravá sezóna zjevně začíná až teď. Pravda je, že tyhle černé houby bych dřív doma nesebral.

Kopečky se zmenšují, zůstávají vinohrady a mění se název oblasti. Dávám sbohem Savojsku, čeká mě prudce proudící Isére. Podobnost názvu s Jizerou není náhoda.

Není to tak, že během pouti jen berete. V Chanaz jsem se přesvědčil, že šance někomu pomoci přijde stejně rychle jako dárek za ni. Báječný zážitek, zachránit dámu v nouzi.