Svatojakubská pouť trasy. Německo zkušenosti a doporučení

Německo je zemí pěším poutím zaslíbená. Existuje tu dlouhá tradice svatojakubských, svatomartinských a mariánských poutí. Chodí se skoro ke každému svatému a to klidně přes půl Německa. K tomu přičtěte ještě klasické vyhlídkové několikadenní trasy a máte zhruba náhled.

Dokonce je stále živá tradice tovaryšských vandrů, kdy se mladí lidé po vyučení nebo skončení školy pěšky vydávají pracovat k mistrům svého oboru. Požívají při tom stejné výhody jako poutníci. A jak jsi Pilger (Pilgerin) – poutník, zdravíš a jsi zdraven všude.

Mapa svatojakubských cest v Německu

Mapa vám ukazuje hustotu poutních cest po Německu. Najdete ji na stránkách Deutsche-jakobswege.de a velmi se mi osvědčila jak při denním plánování, tak celkovém přehledu. Je interaktivní a po prokliknutí se dostanete na podrobný kilometrovník jednotlivých cest. Doporučuji si ho stáhnout a vytisknout, na mobilu je méně přehledný.

Při samotném putování jsem používal mapy.com, kam jsem si vždy zadal výchozí a koncový bod denní cesty. Mají perfektní grafiku a ukážou i další velmi důležité body jako studánky, přístřešky a rozcestníky. Nechají se podle nich najít i hospody s výhradou viz níže. Teoreticky se s nimi nedá ztratit, prakticky se mi to párkrát povedlo, když jsem myslel na něco jiného než na cestu. Dost podobné to je s trasami svatojakubské cesty ve Švýcarsku.

Jídlo na pouti v Německu

Upřímně tam miluji malá řeznictví. Prakticky každé nabízelo jinou verzi něčeho, čemu pracovně říkám teplá sekaná. Ale tahle nemá nic společného s růžovou hmotou, které u nás nabízí třeba Kaufland. Jsou celomasové, z různých druhů masa a koření. Většinou si k ní hned koupíte křupavou žemli a je to neskutečná bašta.

Krámy s potravinami nají otevřeno jako tady kromě nedělí. Nehledejte slevové akce, v Německu se konkuruje kvalitou. Když už je něco v akci, tak se tomu blíží expirace. Pokud jdete v teplém počasí, mohou se vám potraviny v baťohu zkazit.

Hospody v Německu

Na ty moc nespoléhejte. V malých městech se jejich provozní doba blížila způsobem organizace uzavřenému pánskému klubu. Místní vědí, kdy je hospoda otevřená a ostatním do toho nic není.

Občas nabízí levnější Pilgrim menu, ale za tři neděle v Německu se mi zadařilo nabídky využít jednou nebo dvakrát. Ve větších městech můžete samozřejmě zajít do hotelových restaurací, ale ceny odpovídají hvězdičkám.

Německé pozdravy

Na rozdíl od Čech, kde se lidi zdraví občas na vesnici nebo na horských cestách, se v Německu zdraví všude a pořád!  Ale jaké pozdravy použít?

S neznalostí místních zvyků mi to přijde jako taková loterie. Žádné Guten Tag. Starší lidi zdraví většinou Grüss Got nebo jen Got, mladší Servus, Tschüss nebo klasicky Helou. Ale odhadnout kdo patří do které kategorie!

Často stačí úsměv a kývnout hlavou, hlavně když vás míjí na kole. Místo Bueno Camino uslyšíte spíš něco jako bukamin.

Značení svatojakubských cest v Německu

Velmi dobré, ale každá oblast ho má trochu jinak graficky pojmuté a umístěné s jinou hustotou. Na Ostbayerische Jakobsweg z Eschlkam do Donauwörth ho tvoří modré laminované čtverečky se žlutou stylizovanou mušlí. Značkaři je lepí přímo na stromy nebo sloupy a od jedné jsem viděl na další i v mlze.

Kromě nich najdete i starší značení malované přímo na stromech. Jenže jak stromy rostou, mění se jejich tvar, rozměr i výška. Pracovně jsem jim říkal ruka Sauronova.

Občas je nově vyznačená varianta cesty-na mapy.com se opět můžete spolehnout.

Ve Švábsku značkař spíše jen vyznačil směr a další značka byla až na křižovatce, takže třeba po 5 kilometrech.

Lehký mišmaš – na co pozor

Dost často se spolu prolínají různé trasy, takže na jednom sloupu bývá několik značek různého významu. Vypadají spíš jako totemy. Nejvíc mě mátly značky pro cyklisty jedoucí do Santiaga. Vypadají stejně jako pro pěší, jen na ně přibyl stylizované kolo.

Taky si dávejte pozor na svatojakubské značky s obrácenou barevností – tedy žluté s modrou stylizovanou lasturou. Ty označují trasu pro poutníky vracející se ze Santiaga de Compostela.

Ubytování na svatojakubské pouti v Německu

Na vyhledání ubytování můžete také využít seznam ubytování .Doporučuji si ho stáhnout a vytisknout, na mobilu se v něm hledá hůře. Vždycky si den dopředu zavolej, jestli je nabídka aktuální!

Podobný, ale přehlednější seznam je stránkách jakobus-franken.de. Ten je lehce nablind, protože tam nejsou kontakty na příslušné penziony a nevěděl jsem, jestli jsou otevřené nebo ne.

Ubytování poutníků v domácnostech

Prakticky v každém kostele byl seznam lidí, kteří jsou ochotní nechat přespat. Jen sjednání noclehu po telefonu vyžaduje alespoň elementární němčinu, protože ho většinou nabízí starší ročníky, které angličtinu úplně nedávají.

Druhou možností je zastavit se večer mezi pátou a šestou u kostela a někoho se zeptat. Párkrát se mi zadařilo a vždy to bylo velmi milé.

Třetí možností je dopředu plánovat a oslovit faráře v etapových městech. Jiní poutníci měli s touto metodou úspěch. Já většinou nechával na Pánu bohu kde budu spát a moc jsem se tím nezatěžoval.

Bezpečnost poutníků v Německu

Pokud se držíte oficiální trasy, není problém. S rozšiřováním přistěhovalecké komunity si dokážu nějaké potíže představit.

Vyloženě špatný pocit jsem měl jen při průchodu Augsburkem, kdy jsem to nechtíc střihnul arabskou čtvrtí. Ty snědé postavy s nakadeřenými vousy, stojící a mlčky zírající, brr fuj šel jsme hodně rychle.

Taky si dávejte pozor na nožík – nesmí být vyhazovací ani s rychlootvíráním jednou rukou. Délka čepele by neměla být delší než šířka dlaně. Když se vás policista zeptá, je lepší nerozumět než tvrdit že ho máte, ale je malinký.

Hodí se mít reflexní pásku na rukáv pro případ, že někde zakufrujete a půjdete v noci nebo za deště po silnici. Ale 90 % tras se silnicím vyhýbá nebo je u nich chodník. Co se vám ještě hodí na cestu si můžete stáhnout tady