
Velmi krásná trasa prakticky skrz celé Švýcarsko dlouhá 573 kilometrů. Svatojakubská cesta se tady jmenuje Jakobswege nebo Via Jacobi, podle toho, jestli se mluví německy nebo francouzsky.
Cesty jsou velmi dobré, většinou štěrkové a suché. Samo sebou vedou hodně do kopce z kopce. Ve Švýcarsku rovinu nenajdete a když už, je to jezero.
Výhodou je, že vám zesílí nohy a získáte jistotu, že cestou do Santiaga de Compostela na vyšší kopce nenarazíte.
Díky relativně slušnému počasí (první půlka září) jsem se netrápil plánováním noclehů – prostě jsem si na kilometrovníku našel městečko v optimální denní vzdálenosti kolem 35 kilometrů a buďto jsem se chytil nebo spal venku.

Jednotlivá městečka jsem zadal do mapy.cz v offline verzi, protože jsem neměl data a vše fungovalo špičkově. Dokud mi neodešel mobil. Pak už to bylo místy dobrodružné.
Kilometrovníky ke stažení máte tady:
Odkaz na další trasy a informace o ubytování v němčině: https://camino-europe.eu/de/eu/ch/jakobswege/

Značení svatojakubské cesty se mění kanton od kantonu. Většinou to je nějak stylizovaná žlutá mušle na modrém poli na větším bílém obdélníku, kde jsou ještě znaky příslušného kantonu, případně „hlavního města“ tohoto kantonu.

Opět jsou časté kombinace se značením jiných dálkových tras, je potřeba dávat pozor.
Asi od poloviny Švýcarska se ustálilo značení číslem trasy (4) a popisem v zeleném poli. Nenechte se zmást tím, že zelený obdélníček s číslem používají i jiné trasy viz obrázek výše.
Je dobré si při přechodu z kantonu do kantonu najít a nastudovat ceduli se změnami značení. Mají to popsané dost polopaticky včetně obrázků. Většinou bývá přímo na hranici.
Když je vzdálenost na kilometrovníku uvedená v hodinách, znamená to rychlou chůzí.
Při vzdálenosti v kilometrech se ještě podívejte na mapu – cesta skrz husté vrstevnice je pořádný kopec!
Orientační délka jednotlivých denních tras, jak jsem je prošel:

První ochutnávka švýcarských kopečků a navigace. Na obojí se dá velmi rychle zvyknout. Hned na začátek mě překvapila švýcarská snášenlivost – 3 církve v jednom kostele v Tobelu. Na co si těžko zvykám jsou švýcarské ceny. Hlavně nepřepočítávat na Kč, jinak se zblázním. Končím v krásném klášteře Fischingen

Tedy drápat se hned po ránu na kopec Hörnli, tomu se říká start. V mlze se skrývalo překvapení v podobě horské chaty s útulnou vedenou Slováky. Pak už jen naštěstí skoro hřebenovka k jezeru do městečka Rapperswill. Místní pilgerherberg byl jeden z těch, na které se nezapomíná.

Ohromný, nádherný klášter v Einsideln. Tady se spojuje nebe se zemí. A pokud máte kliku jako já a přijdete ve slavnostní čas, spadne vám čelist až na zem. Neskutečný. A neskutečné je i pokračování švýcarskými stále stoupajícími údolími s drobnou odbočkou na zasněžený Haggenegg. Pak do Schwyz -odtud Švýcarsko a nocleh v dalším klášteře Brunnen

Poprvé se projedu lodí po švýcarském jezeře a pokochám se oblohou plnou padáků v Emmetem. Krásné děkování za úrodu v kostelích a jak jinak než pořádný kopec do Flüeli-Ranft. Ochutnám pravé rösti -jídlo pro dřevorubce co dodá sílu za 10 chlapů.

Via Jacobi teď vede samotným srdcem Švýcarska. Nalevo jsou občas vidět Bernské Alpy a jinak hlavně modrá čistá voda. Švýcarská moře. Přeběhnu přes Brünnigpass se stíhačkami pod nohama a směřuji na echt pravý Jugendherberg. Co vám evokuje tohle slůvko? Správně, hlavně pořádný brajgl a lásky hry šálivé

Tohle je na švýcarské poměru prakticky rovinatá etapa. Hlavně proto, že vede prakticky mezi jezery -inter laken. V Interlaken létali lidi jak andílci na padácích. Ale skuteční andělé sídlí v Gut Rallingen. Jestli půjdete okolo, určitě se zastavte. Můžete přespat v pohádkové chaloupce.

Loučení s křesťanskými bratry v Rallingen bylo slavnostní. S modlitbou za šťastné dokončení pouti, darováním dřevěného křížku a požehnáním. Přál bych ho zažít vám všem. Jinak je to etapa návratu do kopců. Ale v Thun vás popožene střílení za patami -je tu cvičný armádní prostor. A přibývá privat ubytování, které rád využiji.

Etapa setkání jaki se strašidly, tak švýcarskou armádou. Umíte uprostřed mostu přepnout z němčiny na francouštinu? Při putování po Via Jacobi se to může zatraceně hodit, hlavně když jste ve Fraiburgu. A s vybitým mobilem hledáte Couvent des Cordeliers , kde máte spát

Pokud se dá Švýcarskem ke svatému Jakubovi putovat po paprsku světla, je to dneska. Via Lucis mi ukazovala překrásné vitráže od katedrály ve Fribourg, malém kostelíku pod Romont a muzeum vitráží na hradě v Romont. Tam jsme se připletl do svatby a že byla! Nejkrásnější světýlko ale na mě čekalo v Lucens – Corinne.

Taková lehce houpavá odpočinková etapa. Při svatojakubské pouti potkáte v Moudon Spravedlnost a Lausane? To mi připravilo setkání, ze kterého se mi svírá srdce ještě teď. Večer mě čekala koupačka v modrých vodách jezera a měl jseme možnost ohromovat místní svým sýrovým tělem. Myslím že na ten pohled taky dlouho nezapoměli.

Nádherná etapa podle Ženevského jezera. Žádné velké kopce, teplo, vyloženě kochací den. Napravo jedna vila krásnější než druhá. Občas vedou z jezera koleje do garáží na spouštění člunů. A první švýcarská bouračka. Ale že to mají zorganizované! Na závěr super hyper moderní Pilgerhergerg Gland

Ženeva, tady na chudáka nenarazíte. Spousta všeho k vidění a slyšení, muzeí a atrakcí. Ale když vás bolí hnáta, je vám všechna krása světa šumák. Další věc zažívám poprvé -automatizovaný hostel. Největší starost -nezapomenout kódy, jinak se nedostanete ani na WC.

Poznáte, že jste vstoupili ze Švýcarska do Francie? To si pište že jo. Stejně jako když v Rozvadově přejedete hranici do Německa. Počkal jsem si ještě v Ženevě na otevření katedrály Svatého Petra, vychutnal si procházku městem, poslední švýcarská vinice, mostek – a Francie. Už jsem na Via Gebennensis, která mě dovede až do Le Puy en Velay. Takže-naučit se francouzské značení.
Systém je podobný jako v Německu, jen ceny se poněkud zvýšily. Výhodou je nakupování v supermarketech, protože na rozdíl od České republiky neprodávají svinstvo převlečené za jídlo. Báječně se mi nakupovalo v malých obchůdkách nebo „automatech“ s místními produkty. Dost často otevřená boudička poblíž statku s vystaveným jídlem, vyberete se co chcete a do kasičky hodíte peníze. Vždycky u sebe mějte nějakou hotovost – málokde se dá platit kartou.
Seznam herberků, hotelů a selského ubytování na seně máte ke stažení tady. V seznamu dochází ke změnám – vždycky si na vybrané místo předem zavolejte.
Odkazy na další penziony a herbergy:
https://jakobsweg.ch/pages/infos-zu-unterkunftenhttps://jakobsweg.ch/pages/infos-zu-unterkunften
https://www.myswitzerland.com/cs/zazitky/route/viajacobi-4_13
https://camino-europe.eu/de/eu/ch/jakobswege/aplikace mapy švýcarsko
Vzhledem k oblibě víkendové pěší turistiky si rezervujte místa na spaní v levnějších herbercích hlavně před víkendem!
Jako v Německu, zdraví se všude. Ale jako ve Švýcarsku kanton od kantonu. Sotva si naposloucháte jeden, přejdete do dalšího, takže vždy připraven na změnu!
Ke klasickým německým pozdravům přibylo ještě Grüssli. Čím blíž k Francii, tím spíše uspějte se Helou, Bon jour a Hay
Plánuj rozpočet minimálně 50–80 € denně, pokud chceš spát pod střechou. Hlavně ze začátku nejspíš utrpíš šok. V roce 2024 se nejlevnější ubytování pohybovalo kolem 20 SCHF, světlou vyjímkou byl Pilgerhergerg Gland za 10 SCHF. U poutnických herbergů je potřeba dělat si rezervace dopředu, hlavně před víkendy a svátky. To Švýcaři vyrážejí hromadně do přírody. Pokud se umíš zašít na noc do lesa, hodně ušetříš. Můžeš si cestou nakupovat v superhyper, soutěží se tu kvalitou a ne cenou, takže to jde. Na ubytovnách je většinou i kuchyňka.
Ve Švýcarsku na rovinu nenarazíš. Cesty nejsou technicky náročné, ale převýšení dokážou dát zabrat. Ke cti značkařům musím konstatovat, že největší kopce trasa obchází.
Co se týče povrchů cest, tak se švýcarským vyrovnají jen ty poblíž Santiaga de Compostela. Dokonce když se v daném úseku kácelo, tak jsem to nepoznal. Žádné rozježděná bahniska, vždy pevná a rovná cesta. Nicméně:
Je důležité nepřepálit začátek a nést si opravdu jen to nejnutnější. Seznam Co na camino najdeš tady.
Jak jsou důkladní, tak to může v neznalých vyvolat zmatek. Značí se i obchůzky, v případě že se na trase něco staví! Via Jacobi má dvě varianty a značená je i cesta zpět. K tomu mají jednotlivé kantony svá vlastní specifiká, takže je důležité být pozorný! Jinak si zajdeš pár kilometrů navíc. Opravdu doporučuji offline verzi mapy.com.
Nenech se zblbout a nepřidávej se k místním! Jejich tempo je pro nás vražedné a vytrvalost daleko za lidskou hranicí. Na druhou stranu můžeš putovat celé dny bez toho, abys někoho potkal. Nádherná jezera, hory a božský klid. Samozřejmě poblíž větších měst nebo v rekreačních oblastech je živo.
Podle mě tak od května do června a na podzim září a možná říjen. Na konci září už jsem měl ve vyšších polohách za patami sníh. Takže spaní v letním spacáku po venku chtělo vždycky najít teplý pelíšek. Většinou se průchod Švýcarskem plánuje na 3 týdny, pokud se chceš vždycky někde pokoukat.
Bueno camino