Řeka Rhona. Pozdrav ze Švýcarska

Seyssel rhona By Florian Pépellin - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5033668

Dneska mě čeká první část putování údolím řeky Rhony. Je možné, že zrovna tuhle vodu už jsem viděl na odchodu ze Ženevy, protože město opouštíte podél odtoku Rhony ze Ženevského jezera. Jen musela oběhnout pár kopečků, které jsem přešel horem. Tady už je větší než Labe.

44 den 26.9.2024

Voda k vodě. Prší od rána, takže od Chaumont na Frangy vycházím až kolem osmé. V úvozu si řežu pořádnou lískovou hůl, abych ulevil bolavé hnátce. Teď už vypadám fakt hustě poutnicky. Jak je mokro , lezou po cestě krásní žlutočerní mloci. Už se ani nepamatuji, kdy jsem je viděl takhle naživo.

Vidlák ve Frangy, co mu padá sláma z bot

Most Frangy
Most Frangy

Kousek od kostela ve Frangy si dávám startovací kafe. Paní na mě dost zahlíží. Až ex post zjišťuji, že jsem si blbě vyklepal větrovku a padala ze mě sláma, jak jsem ji svléknul. Holt už se stalo. Do téhle kavárny už mě nepustí, jsem za vidláka.

Šel jsem si ještě do kostela pro razítko, ale smolíček. Zjišťuji, že sundávat ze sebe tenkou mokrou pláštěnku je skoro stejný opruz jako do ní potom lézt. Ještě že mám do teď kliku na počasí.

Desingy pohled na městčko
Desingy pohled na městečko

Přes krásný kamenný most lezu zase do kopečků.

Těším se, že si dám další kafe v Desingy, ale tam je jen kostel s nalepovacím razítkem, takže alespoň malá radost. Pro změnu mrholí a cesta vede travou, takže spodek mám komplet mokrý. Aspoň je bolavá hnátka hezky chlazená, to se také počítá.

Seyssel rhona By Florian Pépellin - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5033668
Seyssel Rhona když je hezky

Před obědem scházím dolů k řece Rhona do Seyssel. Dal jsem si tu další kafe a francouzskou obdobu bramboráku, jen bez česneku a majoránky.

Přemýšlím, že bych si tu našel nějakou gítes, ale nakonec mažu podle vody dál. Prostě vím, že když udělám každý den těch 30 kiláků, budu v Compostele do těch slíbených 3 měsíců. Jen dneska to bude lehce nepříjemné kvůli dešti.

Podle Rhony

V řece mají zajímavě udělané bójky. Takové dvoubarevné sloupky, spodní část černá, horní půlka červená. Některé se plácají v proudu jako ti nafukovací panáci z pouti. Zřejmě dokud je vidět černá část, je to OK, jak je vidět jen červená=průšvih.

rhona bójka
Rhona bójka

Pod městem byly už vidět jen kousky červených konců. Řeka tu zřejmě před nedávnem sebrala kus břehu, takže terén je mazlavé bahno skrz třímetrové houštiny křídlatky. Navíc zase vydatně prší, takže spíš plavu než jdu.

Naštěstí to bylo jen asi 5 kiláků, jak pak zjišťuji na cedulích. Ta cesta byla uzavřená, jen zákaz vstupu ze strany od Seyssel spláchla voda!

Nekoupat!

Strašidelné jsou cedule varující před utopením. Sice ve francouštině, ale realistické obrázky mluví samy za sebe. Na břehu stojí co sto metrů, takže na koupačku tu bude silný proud a studená voda.

Lehkou komplikací jsou i různá slepá ramena a pískovny. Z nějakého důvodu tu značení není nejlepší. Jestli jim místy cedule taky sebrala voda nebo co, prostě nabírám kilometry navíc.

Rhona pod Seyssel
Rhona pod Seyssel

Bordel ve Vions

Večer už toho mám plné zuby a tak když vidím u Vions ceduli Gítés něco něco, zahýbám nekompromisně doleva podle trati.

Malé městečko, dojdu 2 kiláky až ke školce/radnici/hospodě, vyptávám se na gítés.

Nějaký místňák mě posílá ještě o půl kiláku dál, ale ten jeho úsměv se mi nelíbí. Místní Gítes je malý hotel 120 EUR za noc nebo podle barvy záclonek na hodinu! A ještě zavřený! Zapomněl jsem, že musím hledat Gítes de etape!§!

Tak holt capu zpátky k vodě na trasu. Podle rozcestníku je o kus dál nějaký camp, třeba se chytnu tam.

Chanaz

Jak se stmívá, tak před sebou na vodě vidím světla a slyším rány. Ještě teď večer zatloukají do dna řeky piloty před vjezdem do říčního přístavu. Vypadá to dost strašidelně, ale asi vědí co dělají.

Vcházím do Chanaz. Nalevo luxusní hotelový rezort, napravo velikánský camp. V jedné části mobilheims, ve druhé chatky. Na recepci měli otevřeno do 19 hodin – prošvihnul jsme to jen o půl hodiny! Přemýšlím nad noclehem v dětském domečku, ale nakonec jsem vedle koupelny našel otevřenou prádelnu! Bombaaaa. Sucho, relativní teplo. Vypírám z oblečení a bot bahno, co jde rozvěsím a do bot nacpu toaletní papír. Zkouším ještě dát dobít mobil, ale je z něj definitivně cihla a závaží do baťohu.

Pak se přitulím zezadu k teplému bojleru a blaženě usínám. Ušel jsem s tím kufrováním necelých 40 kiláků.

Zítra bude Rhona z nadhledu. Chanaz