Z Poděbrad až na kraj světa
O pěší pouti z Čech do Santiaga de Compostella a dál na mys Capo de Finisterra
Život není film. Nechcete přece jen čumět, jak druzí předvádějí, že jsou top a happy v každé vteřině. Jdi a dívej se kolem. To stačí.
Není to tak, že během pouti jen berete. V Chanaz jsem se přesvědčil, že šance někomu pomoci přijde stejně rychle jako dárek za ni. Báječný zážitek, zachránit dámu v nouzi.
Řeka Rhona je jednou z nejkrásnějších řek Francie. Jenže když leje, tak si tu vodu zespoda fakt nevychutnáte.
Na seznamování se z Francií je Savojsko tak akorát. Kopce, ale ne velké. Vody dost a začínají francouzská špecifiká. Všimněte si např. hromady zemědělských strojů za lurdskou jeskyňkou
Začínám ochutnávat Francii. Nevím proč jsem si myslel, že je placatá a překročením hranice půjdu po rovině. Ale přivítání na začátek Via Gebenensis stálo za to
Ženeva, tady na chudáka nenarazíte. Spousta všeho k vidění a slyšení, muzeí a atrakcí. Ale když vás bolí hnáta, je vám všechna krása světa šumák.
Nádherná etapa podle Ženevského jezera. Žádné velké kopce, teplo, vyloženě kochací den
Může dát návštěva kostela něco současnému člověku, co nevěří ani sám sobě? Když má možnost, tak určitě. Stačí najít otevřené kostely a srdce.
