Z Poděbrad až na kraj světa
O pěší pouti z Čech do Santiaga de Compostella a dál na mys Capo de Fisterra
" Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně." Jakmile se jednou vydáte na cestu, nazývají vás poutníkem. Naučte se na to slyšet, ulehčíte si život.
V katedrále města Condom visí jednoduchá cedulka, která vystihuje rozdíl mezi turistou a poutníkem.
Proč lidi putují do Santiaga? To je ta zásadní otázka, kterou jsem s oblibou kladl. Tvoje šance je i v jejich odpovědích.
Mystický východ slunce na Costa da Morte, Capo de Fisterra jako konec pouti a návrat do Santiaga de Compostela. Cesta na konec světa i do sebe.
100. den pouti. Vítr v Muxía uzavírá mou svatojakubskou cestu. Ne tam, kde jsem plánoval, ale tam, kde se v okamžiku bez očekávání naplnil její smysl. Stokrát pětatřicet kilometrů, stokrát odchod ráno za tmy a jeden konec země.
99 den pouti. Camino de Fisterra y Muxía. Celodenní déšť, vítr na kopcích, důležitost krávy a důsledky rozhodnutí po fazolačce.
Příchod do Santiaga de Compostela po třech měsících pouti. Katedrála, davy a zvláštní pocit prázdna na konci cesty. 98 den na cestě. Camino del Norte
Poslední zkouška před cílem. Únava, víra a kámen úrazu pár kilometrů před Santiago de Compostela. 97. den pouti na Camino del Norte
