Vila Arnaga. Na návštěvě u Cyrana z Bergeracu v Cambo les Bains

Ráno raníčko se posouvá čas. Snídáme s jedním Kanaďanem v prakticky prázdné jídelně. Po včerejším tahu většina lidí ještě chrápe. Je to další človíček z Quebec, bydlí půl hodiny od Sherbrooku. Dokonce zná i paní majitelku z Purodory. Ten svět je fakt malej. V Quebecu se mluví francouzsky, takže lidi z téhle provincie do Francie rádi jezdí, proto jich tu tolik potkávám.

Vykládám mu o plánované návštěvě ve Vila Arnaga a Cyranovi z Bergeracu, ale nic.?!? Dneska odjíždí vlakem, takže půjdeme stejným směrem. Nádraží je v Saint Jean Pied de Port vystrčené před město.

75 den pouti 27.10.2024  Saint Jean Pied de Port – Cambo les Bains

Zajdu ještě do kostela Notre Dame hned za mostem. Je postavený z červeného pískovce. Díky rannímu sluníčku, které sem svítí krásnými vitrážovými okny, je posetý barevnými skvrnkami. Jako když se malé dítě dostane k barevným křídám. Jedno mrně tu i je – Ježíšek roztahuje ručičky pro radostné objetí celého světa. Žádné upjaté žehnání nebo schovávání se v mateřském náručí.

Konečně se také dovídám, co je za divného svatého na mostní bráně hned vedle, který tam stojí s napřaženou pravicí. Je to Sv. František Xaverský a drží v ruce malý kříž. Při pohledu zespoda to bohužel působí jako nacistický pozdrav. Kouzlo nechtěného.

La Boutique du Pèlerin

Přestože je tak brzo a v ulicích mrtvo, už mají otevřeno. Ti vědí, kdy poutníci nakupují. Pořizuji si nové tričko, protože i v záložním už se mi objevují díry. Lehounké nepromokavé kalhoty co se fakt nechají natahovat rovnou přes boty, se stahovacími nohavicemi, aby nezatékalo ani zespodu. A čelovku.

Sem může přijít člověk nahatý a odejde jako profi poutník oblečený od speciálního spodního prádla po větrem nezničitelný deštník. Majitel má svatou trpělivost a perfektní jazykovou výbavu. Ovládá i znakovou řeč, když si nemohu vzpomenout, jak se řekne čelovka. Hodnocení deset hvězdiček.

Projdu nádherně zarostlou Kostelní branou a přes novější most přecházím lehce rozvodněnou La Nive. Sluníčko si hraje z vodní tříští nad mlýnským jezem. Jo, dneska se to bude hezky šlapat.

Mířím podle městečka Ascarat přímo do soutěsky mezi vysokými kopci. Jak se do nich říčka zařízla, tak odhalila vrstvu červeného pískovce, který používali při stavbě domů v Saint Jean Pied de Port. Má temnou barvu krve.

Všude ze strání tečou prameny, pramínky i celé potoky. Plní koryto La Nive tak vysoko, že voda letí jen metr pod silnicí.

V úzkém údolí se drží mlha, která se zvedne až v Saint-Martin-d’Arrossa, kde si dám kafe a malou ňamku. Pak už si s ní sluníčko poradilo.

Když supi zakrouží

Občas vidím na obloze černé tečky a marně hádám, co by to mohlo být. Že by výsadek parašutistů? Ti většinou rychle klesají. Na dravce mi přijdou tečky moc malé. Pak vidím nahoře na pastvině přistávat velkého hnědého ptáka s dlouhým zahnutým krkem. Skáče při tom jako gumový míč. A druhý. Třetí. Supi našli mrtvou ovci! Hm, tak tady spát pod širákem nebude nejlepší nápad.

Možná taky supí servis vysvětluje nepřítomnost přejetých zvířecích mrtvolek na silnici.

Cestou doluji z paměti veršíky z Cyrana de Bergerac. Soubojovou baladu, poslední dopis Roxaně, baladu o Gaskoňských kadetech. „Velký nos velkého ducha značí“ a že ten frňák mám! A supi taky!

Pan Rostand je jedním z mých milovaných autorů a za nějakou chvíli se podívám tam, kde žil! Jupí!!!

Cambo-les-Bains a Vila Arnaga

Cesta mi rychle ubývá. V hotelu Villa Bleue ještě ani nemají připravený pokoj, tak si nechávám baťoh na recepci a jdu rovnou do Vily Arnada. Vede k ní Allée Edmond Rostand, dlouhá z centra města skoro 2 kilometry. A samé magnolie tvarované jako stromy! Dají se tu nasbírat i jasně oranžové magnoliové pecky, jen nevím co bych s nimi dělal.

Vila Arnaga

U malého parkoviště před kovanou branou do zahrad nás čeká snad 50. Starší i mladší, přijde mi to naprosto neuvěřitelné. Sranda je, když se postavím a najednou jsou všichni místní o hlavu o dvě menší. Připadám si jako na Bali.

Prohlídka je na časové sloty a stojí 9 EUR. Vyptávám se paní průvodkyně jak to že je tu tolik lidí.

Vysvětluje: „Cyrano z Bergeracu je ve Francii velmi populární. Pan Rostand mimo něj napsal ještě další hry, psal poezii a v literární práci pokračoval jeho syn. Navíc je víkend a prázdniny, takže se sem hrne i omladina. V létě o víkendech tu někdy projde i 500 lidí denně!“

500 lidí denně chce navštívit autora, který je už 150 let po smrti. Neuvěřitelné!

Už zahrady s fontánami jsou okouzlující. Samotná vila je v baskickém stylu a relativně nenápadná. Ale ty interiéry! Za panem Rostandem jezdili jeho přátelé umělci z Paříže, hostil je tu a oni mu za to vytvořili výzdobu. Hlavně nahé slečny nad schodištěm zaujmou všechny mužské návštěvníky. Ženská krása je tu věčná.

V jídelně prostřeno, jako by měla rodina Rostandova každou chvíli zasednout k obědu. Ložnice, dětské pokoje, pracovny s úžasným výhledem a knihovna.

Cyranovi z Bergeracu je věnován celý jeden pokoj. Včetně výstavky Cyranových nosů.

Protože už se Vila Arnaga stavěla v době elektřiny , jsou tu originální elektrické kávovary a kuchyňské přístroje. Když vidím porcelánové zásuvky a do nich vedoucí zkroucené dráty obalené látkovým opletem, tak mám dojem, že se způsoby elektrinstalace ve Francii za těch 150 let moc neposunuly.

A jak je Mistrova postel malá! Průvodkyně mě nechává sáhnout si na různé truhlářské vychytávky. Konferenční stolek s výsuvnou střední části, krásně vykládaný toaletní stolek paní Rostandové. Dost mi připomíná jeden z kláštera v Kutné hoře, tak jemně zkouším najít stejnou tajnou zásuvečku na šperky a je tam! Sice prázdná, ale průvodkyně je z toho na větvi, že o ní nevěděli. Holt když jeden ví co zmáčknout a kam s čím šoupnout, je to sranda.

Courám se krásnými zahradami. Není sice azuro, ale aspoň neprší. I teď kvete spousta kytek a v létě to vůbec musí být paráda. V přilehlém pavilonu prodávají všechny možné suvenýry, Cyrana z Bergeracu jako komiks(!), celé Rostandovo souborné dílo i řadu publikací o přírodě.

Zajdu do bývalých hospodářských budov -Vila Arnaga byla úplně soběstačná. Teď je tu výstava kostýmů ke hře Kokrháč. Herci byli oblečeni jako drůbež. Ještě si prohlédnu původní architektonické plány, podle kterých se Vila Arnaga a park stavěly a vracím s plný zážitků do města.

Je neuvěřitelné, jak na tohle všechno dokázal vydělat psaním her.

Při premiéře Cyrana z Bergeracu se údajně tak bál neúspěchu, že odešel dřív a neslyšel dvě hodiny trvající ovace! Doteď ho miluje celá Francie. Fakt neuvěřitelné.

Miloval jsem Cyrana z Bergeracu od chvíle, kdy ho hrál v Národním divadle pan Kemr. Bylo to naprosto nezapomenutelné představení. Jak poprvé vystoupil z kulis a hned měl standing ovacion a ještě nic neřekl. A pak když napovídal Kristiánovi při svádění Roxany, a závěrečná scéna kdy s ní před smrtí čte svůj dopis…..Údajně Rostand tvrdil, že Vrchlického překlad je stejně dobrý jako originál, takže jsem vlastně prožil originální hru.

Église Saint Laurent

Cestou zpátky si dávám kafe a výborný dortík u Nelly a Davida -malé pekárničce u kostela Sv. Laurenta. Potřebuji si nějak přebrat, co jsem viděl.

Jdu si sednout do kostela Sv. Laurenta (neboli Vavřince) a jenom děkuji, děkuji, děkuji. Každý krok téhle cesty stojí za to.

Cesta je dar.

Když už zase můžu normálně vnímat, málem padnu podruhé. V takovém kostele jsem ještě nebyl. Překrásný zlacený oltář je na vyvýšeném stupínku, obklopený vysokými křesly. Kolem celého kostela se táhnou tři patra vyřezávaných galerií. Vstupuje se na ně přes kruchtu s varhanami. Pod schody na kruchtu stojí Sv. Leon, drží svoji hlavu v ruce a jemně se usmívá.

V hotelu Villa Bleue další drobné překvapení -pokoj už je ready, ale na večeři musím jinam. Dávají důležitý zápas v rugby a jídelna je rezervována jen pro místní přátele. Kuchař připravil tapas, taky se dívá, nevaří se. Ale pokud piju pivo a něco z jablek, mohu se připojit. S díky odmítám, dám si jen sprchu a večeřím z vlastních zásob. Hnátka kapku natekla, ale pořád se dá jít. Trocha odpočinku jí udělá jen dobře.

Zítra už budu ve Španělsku. Dneska jsem ušel 35 kilometrů. Hotel je oproti gíté dražší, ale pořád je nejlacinější, jaký jsem dokázal sehnat. Holt termální lázně.