Svatojakubská cesta kolem Ženevského jezera

Dneska jdu po břehu Ženevského jezera. Je to největší jezero ve Švýcarsku a 4 největší v Evropě. Voda je naprosto čistá, za ním vykukují vysoké hory, prostě reklama na Švýcarsko. Přijde mi, že je tu také tepleji. Hezky se kouká i na lodě, kterých tady jezdí hodně. Nejzajímavější mi přišly ty s jeřábem – tahaly z vody pod šupnami, kterými ústí potoky do jezera, kmeny a velké balvany. Jak ti chlapi vědí, že kmen nebo balvan není těžší než co vytáhne jeřáb?

Z Lausane do Gland

40 den 22.9.2024

Ráno si ještě hupnu zaplavat, než se na promenádě objeví lidi. V ranním chládku si to metelím střídavě po lávkách nad vodou a parkových cestách. Napravo jedna vila krásnější než druhá. Občas vedou z jezera koleje do garáží na spouštění člunů.

Před malým ostrůvkem mají nainstalované dalekohledy na pozorování vodního ptactva. Koukám se jimi na kormorány tak zblízka, jako bych je měl rovnou u nosu. Samozřejmě hned u dalekohledu je cedule s obrázky a popisy v angličtině a francouštině. Vše zdarma!

Stejně tak míjím v pravidelných intervalech kabinky na převléknutí se záchodky a sprchou. Vše funkční, čisté a bezplatné. A to se večer kolem poflakovala spousta mládeže.

Morges

Po pár kiláčkách vidím jakoby z vody vyrůstat bílý kostel s barevnou oblou věžičkou. Uvnitř překvapuji velmi seriózně vypadají dámu, která si připravuje materiály a kasičku na dnešní koncert. Zaraduje se, že chci jen razítko a chvilku posedět, protože neumí anglicky.

Tyhle protestantské kostely mívají zvláštní uspořádání. Oltář bývá jinde než jsme zvyklí z domova, pokud vůbec je. Často je asi používá veřejnost i k jiným účelům – tenhle je spíš koncertní síň. Ale bohoslužby jsou každou neděli.

Dostanu i tip na otevřenou pekárnu a ó můj bóže! Takový výběr všech možných koláčů a úžasného pečiva! Dávám si famózní rebarborový koláč, velké kapučíno a noblesní pan vrchní mi dovolí nabít mobil. Ještě mě učí správně francouzsky vyslovit pochvalu a když se mi to na desátý pokus povede, tleská a volá bravo! Užili si to všichni přítomní – měl jsem potlesk na otevřené scéně 🙂

Povedlo se mi také poslat SMS dotaz na ubytování v pilgerherbergu či spíše gíté v Gland, tak možná bude večer i spaní pod střechou.

Pokračuje střídání přístavišť jachet, promenád a parků a konečně se na chvilku odpojuji z městeček, které jsou na břehu jezera jedno za druhým jako korálky. Silnička mě vede vinicemi a jeden pán mi na nich stříhá obrovský hrozen na cestu. Báječný den – kochám se za pomalé chůze miliónovým výhledem na krásné kopce, modré jezero pod nimi, okusuji slaďounké víno, nemá to chybu.

Saint Prex

Tohle městečko svatojakubská cesta tak trochu míjí, ale vidím nalevo nějaký kostel nebo zámek a jdu se podívat dovnitř. Vedle zámku je hotel s luxusní restaurací.

Zámek byl zavřený, tak jsem hoteliérům vlezl až do kuchyně a tam vysvětluji, že bych chtěl razítko. No, vyjel jsem odtamtud jako motorová myš, dvoumetrový šéf mě vyexpedoval jedna dvě.

Naštěstí se mi povedlo najít uličku ke kostelu a tam už bylo kulaťoučké razítečko hned za dveřmi. Jeden štempl a tolik radosti!

Nehoda v Perroy

Ve vinicích před Perroy se zbouchla dvě auta. Co mi bylo divné, jak bleskově to policajti řešili. Přijela malá odtahovka, jedno auto si naložila nahoru a druhé zapřáhla za přední nápravu na vidle za sebe. Pak chlapík přinesl nádobu se sorbentem na odstranění olejového fleku ze silnice, zametl odpadané kousky aut a vše uklidil. Dělal to, co u nás normálně hasiči.

Policajti jen řídili dopravu, nafotili a zdokumentovali mobilem místo činu, sepsali s řidičkami protokol a zkontrolovali, jestli je všechno uklizené a čisté. Za půl hoďky měli hotovo. Ještě jsem se mladého policajta ptal, jestli je to takhle běžné, protože mi to přišlo neskutečně efektivní. A že prý jo, spíš se divil proč se ptám.

Ony ty silničky jsou velmi úzké, tak na jedno auto. Vždycky je občas rozšířené místo, kde se vyhýbají a opravdu na sebe všichni čekají. Přes to je provoz naprosto plynulý a tohle byla první havárka, kterou jsem ve Švýcarsku viděl.

Během čekání mi přišla odpověď z Gland – mám spaní v super hyper herbergu!

Takže dneska naposled procházka kolem Ženevského jezera do Rolle a pak vzhůru do vinic! Táhnou se až do Gland a u cesty vidím obrovský sud. Útočiště pro poutníky v případě deště nebo nouzové přespání! Skoro lituji, že už mám spaní domluvené, mohl jsem bydlet jako Dionýsos.

Pilgerhergerg Gland

Tak tohle mi totálně zbořilo představy o poutnickém ubytování. Pilgerherbeg je skrytý v nové budově pokryté průhlednými panely. Chvilku čekám na dobrovolnici Katrin, která má zrovna službu. Uvnitř neomítnuté zdi, betonový strop a umělá podlaha. Díky barevnému nábytku ale prostor přes to působí útulně. U každé postele ledková lampička zásuvka, WI FI zdarma. Špičkova vybavená kuchyňka a koupelna s pračkou a sušičkou. Všechno co poutník potřebuje.

Už tady praktikují protištěnicová opatření – baťoh a boty nechávám ve regále předsíňky.

S sebou dovnitř si smím vzít jen jen spacák a věci na spaní, na posteli jednorázové prostěradlo a povlak na polštář.

Jsem tady sám, ale běžně tu mají naboucháno, protože chtějí jen 10 CHF za noc. Měl dorazit ještě někdo, takže Katrin chvíli čeká a povídáme si. Dostávám instrukce, kdyby náhodou dotyčný dorazil po deadline, a už si mohu hospodařit po svém. Udělám si večeři co dům dal, sprcha a jdu do hajan. Mám v nohách necelých 40 km.

A zítra mě čeká Geneva