Když putujete, tak se vám v hlavě vylíhnou lecjaké myšlenky. Teď ale máte čas na jejich zpracování.
Je hotovost na pouti do Santiago de Compostela přežitek, nebo jistota? Praktické tipy, kolik eur mít u sebe a proč bez hotovosti můžete zůstat o hladu. Zkušenosti z pěší cesty přes Německo, Švýcarsko, Francie a Španělsko ukazují, že zvlášť na venkově, v albergues a malých hospůdkách Camina se bez ní neobejdete
Změň místo a změníš sebe. To je podstata každé pěší pouti – cesta pomalu proniká pod kůži a přináší vnitřní proměnu. Poutník získává odstup od každodenního shonu, objevuje vlastní cíle, učí se překonávat překážky a nachází jednoduchost života „na cestě“.
Život není film. Nechcete přece jen čumět, jak druzí předvádějí, že jsou top a happy v každé vteřině. Jdi a dívej se kolem. To stačí.
Na Cestě jsem potkal víc zvířat než lidí. I s těmi domácími zvířaty jako krávami, psy, kočkami jsem zažil krátké příhody, než zůstala za mnou.
Může dát návštěva kostela něco současnému člověku, co nevěří ani sám sobě? Když má možnost, tak určitě. Stačí najít otevřené kostely a srdce.
Obchodní řetězce máme pod kůží jako parazity. Víte, o co všechno nás připravují? Nenechme si jejich diktát líbit.
" Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně." Jakmile se jednou vydáte na cestu, nazývají vás poutníkem. Naučte se na to slyšet, ulehčíte si život.
V katedrále města Condom visí jednoduchá cedulka, která vystihuje rozdíl mezi turistou a poutníkem.
