Francie pro mě je a bude synonymem báječného životního stylu. Lidí naplněných hrdostí na svoji zem, s určitým fanfarónstvím a báječným šarmem.
Laškovnějšího svatého s pejskem u nohy než svatého Rocha asi nenajdete. Možná ještě tak svatého Františka s ptáčky na klobouku. Upřímně, do dneška jsem ani netušil, že někdo takový je a že by po něm rodiče pojmenovali děti taky ne.
Víte, že Via Podiensis je cesta z pódia? Přečtěte si, jak z něj rychle odstartujete i o domácí útulné Gítes v Rozies
Městečko Le Puy en Velay se mi zapsalo hluboko do srdce. Až sem pojedete, nechte si na něj aspoň dva dny a prožijte si jak kostel Sv.Michala, tak katedrálu. Bueno camino
Když něco opravdu potřebuješ, tak ti to cesta zařídí. Nemusíš chápat jak, stačí přijmout a poděkovat. Vyhaslé sopky a zázrak v Saint-Julien-Chapteuil
Změna je vždy život. A dokud se jí přizpůsobujeme, tak se učíme. A dokud se učíme, tak žijeme. Dneska se nenápadně změnila celá krajina. Oblázky za sopky.
Krásná kopcovitá etapa, která vede houbovým rájem! Začala u blondýnek, protáhla mě pravým francouzským trhem a skončila večeří s Němci.
Rhona u Chavanay znamená vinice, vinice, jablečný sad a zase vinice. Dobře načasovaná podzimní návštěva tak přináší zážitky všeho druhu.
Městečka jsou na cestě jako ostružiny na proutku. Faramas, Tourdan,Bellegarde, Assieu. I když dnešní putování končí umrlčí károu.
