Francie pro mě je a bude synonymem báječného životního stylu. Lidí naplněných hrdostí na svoji zem, s určitým fanfarónstvím a báječným šarmem.
Dokonalé využití místní břidlice od střechy po záchod takřka na všechno a přes to městečka působí útulně a živě. A k tomu to úžasné jídlo!
Dobrodružný den na svatojakubské cestě ve Francii – zabloudění u Saint-Côme-d’Olt, paella v Espalionu a kouzlo ztracení městečka Estaingu.
Kulinářský zážitek jsem na drsné plošině náhorního Aubracu nečekal. Ale excelentně upravené jedlé kaštany - to je závěr dne jako Brno. Na Cestě nikdy nevíte, co vám přinese.
Putování sladkou Francií se v kopečkách Aubracu může lehce zvrtnout. Stačí deštíček. Ledacos napoví i krávy - mají prima kožich
Laškovnějšího svatého s pejskem u nohy než svatého Rocha asi nenajdete. Možná ještě tak svatého Františka s ptáčky na klobouku. Upřímně, do dneška jsem ani netušil, že někdo takový je a že by po něm rodiče pojmenovali děti taky ne.
Víte, že Via Podiensis je cesta z pódia? Přečtěte si, jak z něj rychle odstartujete i o domácí útulné Gítes v Rozies
Městečko Le Puy en Velay se mi zapsalo hluboko do srdce. Až sem pojedete, nechte si na něj aspoň dva dny a prožijte si jak kostel Sv.Michala, tak katedrálu. Bueno camino
Když něco opravdu potřebuješ, tak ti to cesta zařídí. Nemusíš chápat jak, stačí přijmout a poděkovat. Vyhaslé sopky a zázrak v Saint-Julien-Chapteuil
