Camino del Norte: etapy den po dni (862 km) + mapa severní svatojakubské trasy

Pestrost. Jestli se dá jedním slovem nějak vystihnout Camino del Norte, je to určitě pestrost. Proto patří Severní cesta do Santiago de Compostela mezi nejkrásnější poutní trasy Evropy. Užijete si na ní moře i kopce. Velká města i osamělé cesty mezi vesnicemi. Restaurace s michelinskými hvězdami i malé pekárny, které si s nimi kvalitou a chutí jídla nezadají. Suché oblasti se zelenou Asturií často zkrápěnou deštíkem.

Camino del Norte vás vede podél pobřeží Biskajského zálivu. Ze začátku téměř každý den nabízí kombinaci dramatických útesů, rybářských vesnic, zelených kopců i historických měst. Oproti známější trase Camino Francés je tato cesta divočejší, náročnější a zároveň klidnější. Užijete si autentickou atmosféru severního Španělska.

Moje pouť po této trase začala ve městě Irun na hranici Francie a Španělska. Prošel jsem podél severního pobřeží Španělska přes Baskicko, Kantábrii, Asturii a Galicii až do cíle v Santiago de Compostela. Celková délka této pouti byla přibližně 862 kilometrů.

Připravil jsem vám přehled celé trasy den po dni, tak jak jsem ji prošel během své pouti. U jednotlivých etap uvádím vzdálenosti, krátký popis cesty a místa, která mě zaujala.

Nijak se na to ale nevažte. Každý člověk vidí na caminu něco jiného podle zkušeností, které v daném okamžiku má. Já se spoléhal na to, že uvidím všechno co vidět mám a nijak jsem se netrápil, když jsem minul nějakou pamětihodnost.

Součástí článku je také interaktivní mapa celé trasy, podle které můžete Camino del Norte nejen naplánovat, ale klidně se podle ní i vydat na vlastní pouť.

Interaktivní mapa Camino del Norte

Mapa Camino del Norte (862 km) – interaktivní trasa poutní cesty do Santiago de Compostela, kterou můžete použít i pro navigaci během cesty.

Základní informace o Camino del Norte

Na Camino jsem vyšel koncem října. V Santiagu jsem byl 19. listopadu. Počasí bylo naprosto skvělé – kolem 20 stupňů přes den, na noc se vždy ochladilo, ale pořád to bylo na tričko a kraťasy. Pršelo mi prakticky jen pár dní v Asturii, ale tam prší často. Počet etap si naplánuj podle sebe, já byl rozeběhlý z Francie a kapku mě tlačil čas, takže mi stačilo 21 dní.

Kolik kilometrů má Camino del Norte

• Celková délka Camino del Norte je přibližně 862 kilometrů. U Ovieda můžeš zahnout na vnitrozemské Camino Primitivo, tím si cestu o trochu prodloužíš (řádově kilometry).
• Běžný počet etap se pohybuje mezi 30 až 36, takže na cestu počítejte 4 až 6 týdnů, podle zvoleného tempa a délky jednotlivých etap
• Projdeš regiony: Baskicko, Kantábrie, Asturie, Galicie
• začátek: Irun (někdo začíná v Bayonne/Baiona)
• konec: Santiago de Compostela

Camino del Norte – etapy den po dni z deníku poutníka

Podrobnosti z každého dne vydaly na samostatný článek. Najdeš tam i postřehy z jednotlivých albergues, kde jsem spal. Šel jsem mimo sezónu, kdy jich je dost zavřených. Což byl jeden z důvodů delších denních etap. Takže vzhůru do Baskicka, nebo jak se správně píše provincie Guipúzcoa y Vizcaya.

Baskicko -co by jste měli určitě vědět

Baskové jsou zatraceně hrdí lidé. Jejich vztah k vládě v Madridu vystihuje vztyčený prostředníček. Odráží se i ve značení Camina, které je unikátní a je potřeba si na něj zvyknout. Jinak mají srdce na dlani. Nejvíc donativo občerstvoven jsem našel právě v Baskicku. Jejich řeč -baskičtina, je pro nás naprosto nesrozumitelná, ale dorozumíte se v pohodě se základy angličtiny. Fantastická je baskická kuchyně. Určitě si najděte např. v San Sebastianu nějaký Pintxos bar a ochutnejte místní, říkejme tomu jednohubky.

Kantábrie -Cantabria

Tady už se chytnete se španělštinou. Mění se značení- přibývá svatojakubských mušliček. A taky kopečků. Bavit se můžete i o fotbale, ne jenom o rugby jako v Baskicku. Co si určitě užijete jsou nádherné písčité pláže. Koupejte se ale jen tam, kde plavou místní. Pokud milujete mořské ryby a dary moře, tady si jich můžete dopřát, co hrdlo ráčí. Vždy čerstvé a dobré.

Asturie

Opět drobná změna značení. Přibývají La Espady -asturské červené meče. Připomínají, že právě v Asturském království začalo vyhánění Maurů ze Španělska. A taky horreas -známé domečky na nožičkách. Vlastně tedy sýpky. Asturie je také proslulá chovem dobytka a výrobou delikátních sýrů. Užije si tady jak vegetarián, tak masožrout. Takový cachopo -tenounký hovězí plátek s vloženým místním sýrem a šunkou osmažený jako řízek-nedáte ani celý najednou jak je sytý.

Galície

Hned na hranicích vás přivítají proslulé svatojakubské patníky s metrovníkem. Víte naprosto přesně, kolik vám zbývá ujít ke katedrále v Santiagu de Compostela. Také se zázračně srovnají cesty, zmizí veškeré bláto, mokrá tráva a vůbec všechno, co by mohlo poutníky zdržovat. Přibylo i označení camina pro vozíčkáře. A co se týče jídla? Galície je nejbohatší provincie Španělska. Cokoli z místních specialit je vynikající.

Nejkrásnější etapy na Camino del Norte

To je těžké vybrat díky úžasné pestrosti severního pobřeží Španělska.

Pro mě osobně to byla první etapa z Irun do San Sebastián , protože jsem se konečně po dvou měsících putování nadechl slaného vzduchu u moře. Když jsem se v něm brouzdal na pláži v San Sebastianu, byl to takový milník. Prostě už mi zbývá jen kousek podle vody, pak doleva a jsem v Santiagu de Compostela.

Další překrásná etapa byla ta z Castro Urdiales do Santoña . Krása bílých útesů vysoko nad mořem, kroužící majestátní ptáci vysoko nad hlavou, svěží vítr čechrající trávu plání a větve stromů- tak chutná svoboda. A kozí bobky a kravince na cestě, aby člověk neodlétl v duchu moc vysoko a koukal, kam šlape.

Pak asturská etapa z Sebrayu do Gijón . Putování krásně zelenou krajinou, kde lidi zrovna sklízeli jablka na la sídru. Voněla všude a všude se také nenápadně připomínal fakt, že zrovna tady dostali Mauři poprvé pořádně nařezáno.

A úžasná zážitek v klášteře v Sobrado. Jasně, albergue je ve starých kamenných prostorách, které na někoho mohou působit nevlídně. Ale možnost posedět ve zdejším kostele, kam se chodí modlit místní mniši, kde cítíte duchovno na každém kroku………To stojí za trochu nepohodlí.

Kolik kilometrů chodit denně na Camino del Norte

Na rozdíl od krátkých tras jako je Camino Portuguese, které člověku odpustí lecjakou pitomost, je Camino del Norte pořádný maraton. Musíte si dobře rozvrhnout síly, není to žádné hopsa hejsa do Brandejsa.

Pokud moc nechodíte nebo z nějakého důvodu nemáte fyzičku, začněte klidně po deseti, patnácti kilometrech. Albergues je v sezóně otevřených docela nahusto, o spaní se bát nemusíte.

Když si plánujete další etapu, vždy se podívejte i na převýšení. Na to je báječná aplikace gronze.com, kde zjistíte podrobný výškový profil trasy

Určitě vás hned na odchodu z Irún překvapí kopečky. Jsou sice prudké, ale krátké. Jestli chcete mít jistotu, začněte klidně v Bayone a první dvě etapy budete mít po rovině (skoro).

Taková optimální dávka kilometrů je mezi 20 až 25 kilometry. Ale každý den je jiný, jinak se cítíte, tak klidně můžete chodit i víc nebo méně. Na druhou stranu je dobré stanovit si nějaký časový rámec a dodržovat ho.

Tipy pro poutníky

Bude trvat tak týden deset dní, než se vaše tělo přizpůsobí požadavkům Cesty. Pak už to bude jen lepší.

Najděte si svůj rytmus a držte se ho. Někdo vyráží už v pět ráno, jiný na sedmou nebo později.

Každý jsme jiný a pokud chcete camino dokončit ve zdraví, tak se o sebe starejte a nepřizpůsobujte se tempu ostatním.

Nejdůležitější jsou nohy

V běžném životě jsou to poslední končetiny, o které se staráme. Tady jsou první, protože nás nesou celou cestu. Vezměte si sebou mast na nohy, která vám dělá dobře, a namažte si je ráno i večer po osprchování. Je to součást prevence proti puchýřům a odřeninám. Navíc zjistíte, že masírovat si šlapky je fakt labůžo.

Boty na Camino

Hned na začátku si pořiďte dobré vzdušné boty. Půjdete většinou po štěrkových cestách a asfaltu, takže s pevnou pružnou podrážkou. Je dobré si je předem prošlápnout, párkrát si v nich chvíli pochodit.

Sandály jsou fajn, ale lezou do nich kamínky a první dny vám řemínky rozedřou nohy do krve. Budete chodit přes bolest, protože puchýře fakt nic moc.

Do vyšších bot za deště neteče a nelétají kamínky. Na druhou stranu, pokud vám nohy otékají, jsou lepší nízké boty a o něco větší.

Vzdušné by boty měly být proto, že jdete ve Španělsku, kde je teplo i v zimě (oproti Čechám). Když je třicet stupňů, tak se vám zapaří a nejenom že budete páchnout jako dobře odleželý romadůr, ale půjde o zdraví. Dělají se hezké botky s goretex membránou, kde nožičky dýchají jedna radost. Já osobně koupil boty ve speciálce v Příbrami, kterou všem doporučuji kvůli špičkové obsluze. Vydržely mi celou cestu z Čech a jedno Camino Portugueze navrch.

Na přezutí do albergues si vemte lehoučké kristusky nebo sandálky. Lehoučké proto, že je většinu cesty ponesete.

Ponožky jsou také důležité

Kupte si hladké bezešvé. Pokud navíc obsahují stříbro proti zápachu, o to lépe. Uvědomte si, že každý uzlík uvnitř boty udělá parádní puchýř. Vynechte froté ponožky, protože právě ty mají tendenci uzlíky dělat. To nechcete! Zkontrolujte na nich i gumičku, aby nezaškrcovala oběh krve. Stejně tak buďte opatrní s moderními kompresními ponožkami nebo podkolenkami. Neběžíte maraton, kde si je za 3 hodiny sundáte a dobrý. Půjdete měsíc a půl a budete je mít na noze každý celý den.

Z ostatních věcí se hodí klobouk na hlavu a pořádná pláštěnka. Svatojakubskou hřebenatku a kredenciál jakožto atributy svatého Jakuba a všech poutníků pořídíte buďto přímo v prvním albergue Jakobi v Irůn, nebo infocentru ( Oficina de turismo / Oficina de información turística),  případně ve větším kostele. Celý seznam Co na Camino si můžete stáhnout.

Tip pro získání Certifikátu o dokončení Camina

Pokud ho opravdu chcete, posledních 100 km si ohlídejte razítka! Potřebujete 3 denně. Jedno dostanete při noclehu v albergue, další v bistrech, kostelích, radnicích, Infocentrech nebo občerstveních na cestě. Vždy si k razítku dopište datum. Jednak se vám bude po letech lépe vzpomínat, kde jste chodili. Ale hlavně v tom dobrovolníci v Pilgrim’s Reception Office budou mít jasno.

Fakt se stává, že poutníci přijdou z velké dálky -Anglie. Švédska, Francie, přejdou půl Evropy, ale chybí jim razítka z posledních dní. Nic nedostanou, i když mají kredenciál dlouhý 2 metry.

Ubytování na Camino del Norte

Albergues neboli ubytoven už je na Camino del Norte dostatek. V sezóně samozřejmě může nastat přetlak, ale zatím to není tak hrozné jako na Camino Francés.

Pravidlo je „vždy jen na jednu noc“.

Stojí většinou od 10 EUR výše a za ty peníze dostanete postel, povlečení (dost často papírové) a možnost se osprchovat.

Některé albergues jsou tzv. donativo, kde je na vás, kolik dáte. Ale za slušnost se považuje aspoň pět EUR.

Ve většině albergues je nějaká kuchyňka, kde si můžete uvařit nebo ohřát jídlo. Doporučuji si předem nastudovat v gronze.com, aby vás nepřekvapila pouhá mikrovlnka na polici.

Někdy máte k dispozici i pračku se sušičkou za mírný poplateček. Poutníci se většinou domluví a perou dva tři najednou, aby byla pračka plná.

Dá se spát i venku, pokud chcete ušetřit a máte aspoň trochu pojem, co děláte. Ideální je lehká hamaka nebo alespoň karimatka. A nějaký tarp, kdyby pršelo. Moc nedoporučuji spát nadivoko někde u vsi, protože psi se ve Španělsku neuvazují.

Rezervace ubytování

Rezervace fungují hlavně do penzionů a hotelů. Do albergues se vyplatí zavolat hlavně když jdete mimo sezónu, jinak platí „kdo dřív přijde, ten má postel“. A čím blíž budete k Santiagu de Compostela, tím brutálněji bude nastupovat Booking.com. Opravdu je nemám rád, protože zvedají cenu ubytování skoro na dvojnásobek obvyklé částky. Holt pohodlí zřizovatelů albergues něco stojí, ale s duchem putování to nemá moc společného.

Hlavně vás to nutí pořád mít v pohotovosti mobil a všechny související věci. Takže vám to žere pozornost, kterou jinak můžete věnovat hezkým věcem kolem vás.

Rozpočet na Camino del Norte

Kolik taková sranda stojí? Podle toho, v jakém stylu ho chcete projít. Mlaďoši, co se toulají Evropou volní jako ptáci a spí venku, si vystačí zhruba s 10 EUR na den.

Poutníci, co chtějí spát každý den pod střechou, musí počítat v průměru 15 EUR ubytování a zhruba 20 EUR na jídlo.

V restauracích využívejte Menú de día nebo Menú del Peregrino, které bývá od 8 EUR, průměrně kolem 12 EUR. Je většinou napsané křídou na tabuli vystrčenou před hospodou a platí jen v určité hodiny. Zajistí vám tři vydatné chody, ale dávejte si pozor na drobné hospodské švindle jako jsem zažil ve Vintecatro.

U potravin se snažte vynechat supermarkety, mají tu stejné hnusy jako u nás.

Malé obchody se zeleninou vždy čerstvou, pekárničky nebo „polotovary“ z řeznictví – stačí vám nakoupit polovinu toho co v supermarketu a dobře se najíte. A neláká vás to kupovat sladkosti a blbosti.

Pokud tedy plánujete chodit cca 20 kilometrů denně, Camino del Norte vám bude trvat zhruba 40 dní. Takže potřebujete 1500 EUR, tedy cca 38.000,- kč + letenky. K tomu si přidejte tak třetinu jako rezervu kdyby něco a nezapomeňte na dobré zdravotní pojištění.

Hotovost nebo karta?

Vždycky u sebe mějte tak do 100 EUR v drobných bankovkách. Hotovost je tu král. Ať albergues, malé obchody nebo hospody, všude ji potřebujete. Nespoléhejte na platby mobilem nebo elektronickými vyfikundacemi. Jakmile se vybijí, nevyberete si ani euro na zaplacení albergue, kde by se dal nabít. Ideální je mít obyčejnou kartu na běžné výběry a druhou někde zašitou jako rezervu.

Při výběrech si dávejte pozor na poplatky, obzvlášť červené bankomaty Santander si dokážou vzít až 10% z vybírané částky díky dvojitému poplatku (za výběr a převedení korun na EUR). Také výběry z bankomatů „elektronických“ bank bez vlastních poboček jsou drahé.

Příklady cen jídla

Dobré espreso v baru 0,9-1,2 EUR. Porce paelly 3 EUR. Osminka tortilly de patatas (bramborový dort), porce empanadas (masový koláč) od 2,5-3,5 EUR. Polévka fabada (fazolačka s uzeninou) 3,5 EUR. To jsou všechno sytá jídla, na která můžete šlapat celý den. Hlavně na dobrý kafe si rychle zvyknete.

Proč byste měli jít právě Camino del Norte?

• Je vyjímečné svou pestrostí. Krajina se stále mění, chutě se mění, pořád je na koukat
• Není tu takový nátřesk jako na Camino Francés
• Počasí je velmi příjemné díky oceánu. Ani velká vedra, ani velké zimy. Deště tak akorát, aby si poutník vážil sluníčka.
• Při své délce není tak obtížné. Žádné opravdu velké kopce, všude dost pitné vody a dost větších měst s dobrou možností návratu, kdyby bylo potřeba.
• Spousta otevřených kostelů, aby se člověk měl kde usebrat, přemýšlet o sobě i o světě a hlavně poděkovat, že může v klidu putovat.

Bueno Camino